Today is a perfect day for a perfect day.

Včera jsem byla sbírat kytičky do herbáře, krásně svítilo sluníčko a já jsem si krásně zašpinila své bílé kecky. Původně jsem totiž měla být na oslavě narozenin svých dvou brášků, ale přesunulo se to na neděli. Já jsem v sobotu u taťky neměla co dělat, tak jsem se šla projít do těch ještě nevyschlých bažin na louce a na udržování bělosti mých bot jsem se vykašlala.

Bráškové měli 3 a 5 let a měli dorty ve tvaru Stegosaura a Triceratopse. Dinosaury jsou oba dva opravdu posedlí a poznají už téměř všechny, nad čímž nestačím žasnout. Škoda, že jsem měla už vybitý foťák, jinak bych ty dorty vyfotila, byly moc hezké :D.

You only have one life to live and one chance to do all the things you want to do.

Tak neuvěřitelně se těším na konec školního roku, že to ani nedokážu popsat. A těšila bych se ještě více, kdybych věděla, jak to nakonec se mnou ve škole dopadne. Tiše se modlím, ať to dopadne dobře. Protože jsem to všechno pokazila, ale fakt nehorázně.

Včera jsem se byla dívat na maturity z biologie a chemie. Předměty, ze kterých bych ráda maturovala + angličtina a čeština. Ještě jsem přemýšlela, jestli bych si nedala místo té chemie francouzštinu, ale myslím, že když z ní budu mít certifikát, tak to bude výhodnější než maturita. Krásně si to všechno plánuju, že? Teď se ještě vzpamatovat a pokusit se to zrealizovat. Protože tohle je ono, tohle je moje šance, musím přestat dělat nesmysly. Škola je pro mě trochu jako adrenalinový sport. Běžím do školy - stihnu to / nestihnu? Vykašlu se na učení - zvládnu to o přestávce / nezvládnu? Potřebuju kázeň :D.

Můj pokoj! :D Ještě se nenašel nikdo, kdo by byl ochotný mi to zrcadlo dát na stěnu, tak tam stojí opřené, zabalené :/.

Konečně si trochu odpočinout po tom týdnu...

Luulin, että se voi kääntyä oikein.

Dneska se stalo pár věcí, které tady radši nebudu rozebírat, protože byste si mysleli, že asi fakt nejsem normální :D. A já si z toho pořád dělám srandu, i když už to moc (vůbec) směšné není. Musím si pořádně nařídit budík, to je ono.

Historicky asi moje druhá fotka na tomto blogu, nevím, jestli mám pokračovat :D:D.

A štve mě, že se ty fotky zmenšují, poradili byste mi, co mám udělat, aby byly stejně velké, jako jsem je tady uložila?

No fun, my babe, no fun.

• Mám teď na sobě asi tak 10 modřin + 2 popálení od žehličky.
• Propadám z matematiky.
• Dneska jsem dostala jedničku z chemie (což u mě je dost neobvyklý jev).
• Mám nové povlečení a InStyle.
• Na poznávací zájezd Paříž - Amsterdam - Brusel - Luxembourg nakonec nejedu, protože v červenci by se mi to krylo s Itálií a v říjnu s Londýnem. Asi jediné dva týdny v roce, kdy fakt nemůžu a zrovna tehdy jsou termíny toho zájezdu :/.
• Své dosud nevybalené krabice ze stěhování, které mám pod postelí jsem schovala do potištěných ikeáckých krabic abych tím přispěla k lepší estetičnosti mého pokoje. Ne, vybalovat je nebudu, protože jsou akorát plné nepotřebných věcí, které mi je ale pořád líto vyhodit.
• Mám melounové nehty :D . Nepříliš povedené, ale co.

Don't take life so seriously. Nobody gets out alive anyway.

V sobotu měla mamka jet na nějakou konferenci do Ostravy, tak jsem řekla, jestli bych nemohla jet s ní, že by mě cestou hodila do Avionu. No tak jsem jela. Musela jsem vstávat brzo ráno a protože jsem se až do 4am dívala na Lost, byla jsem totálně mrtvá. Lost se mimochodem stali mou nově objevenou obsesí, dívala jsem se na ně kdysi, když ještě běželi na Nově a teď jsem od taťky dostala 5. a 6. řadu a každou volnou chvíli zabíjím jednou epizodou. Je to asi fakt můj nejoblíbenější seriál ever :D. No nic, tak jsem jela do toho Avionu a myslela jsem si, že tam v pohodě vydržím celý den, ale asi po dvou hodinách jsem prošla všechny obchody, které jsem chtěla, vyzkoušela jsem si asi milion věcí a přestalo mě to bavit. Tak jsem si šla sednout a číst do kavárny, ještě že jsem měla s sebou Elle. Objednala jsem si cappuccino a tiramisu, ale po chvíli mě začala zmáhat únava z mého spánkového deficitu, tak jsem si objednala ještě jedno cappuccino, to jsem dopila a usla jsem. Jakože fakt. V kavárně. Před lidma. Doufám, že jsem aspoň nemluvila ze spaní nebo tak něco. I když je to docela dost možné, protože poté, co jsem se probudila se na mě všichni okolo zvláštně dívali. Couž.

Hodně oversized tílko. ♥

Květované legíny. Vůbec v nich nevypadám jako tlusté prase, né.

Další moje úchylka. Doteď jsem hrála jen Sims 2 a říkala jsem si, že na dvojku nic nemá a trojka je už od pohledu divná a kupovat si ji nebudu. Selhala jsem.

Nové modré pořadače k těm krabicím, co jsem si koupila nedávno. Moc se mi líbí ten vzor :).

Orchideje. Počítám, že v mé péči si svou krásu moc dlouho nezachovají.

The power of good.

Se školou jsme byli na dokumentárním filmu Síla lidskosti - Nicholas Winton. Nejspíš jste to už taky viděli. Poplakala jsem si u toho a mrzí mě, že doteď jsem znala akorát tak jeho jméno, netušila jsem, co všechno udělal. Zkrátka neskutečný člověk.

S menšími obtížemi jsem dorazila domů (sejmuly mě lítací dveře, mám teď na hlavě velkou pulzující modřinu) a tam na mě čekala Elle. Při rychlém prolistování jsem zase narazila na několik must-have things, které samozřejmě mít nebudu, ale můžu se jimi alespoň kochat v tištěné podobě. Co mi zbývá :D.

Ty šaty :))

I have no idea what I was thinking.

Málem jsem se na chatě nechala přejet autem.

Šla jsem se ven projít a hned vedle chaty je cesta, po které skoro nikdy nejezdí žádné auta. Svítilo sluníčko, ale vzduch byl studený a tak mi bylo trošku zima. Asfaltová cesta byla příjemně teplá, tak jsem se rozhodla si na ni sednout. Příjemně hřála a po chvíli jsem pocítila zvláštní nutkání si lehnout :D. Za celý den tam ještě nic neprojelo, tak mi to v té chvíli nepřišlo jako až tak hloupý nápad. Ležela jsem si takhle na cestě, dívala se na mraky, bylo mi fajn. Najednou jsem ale uslyšela hlasité zatroubení. Auto. A rozzuřený řidič. Prý jestli jsem sebevrah.

Ne, já akorát nejsem v pořádku a o tom nikdy nikdo nepochyboval.

If it makes you feel good, then I say do it.

Včera jsem byla s Bobi a Marci na opavském Majáles. Ukázalo se, že neznám své rodné město, protože jsem to vůbec nemohla najít. Ale zeptali jsme se pár lidí a nakonec jsme trefily :). Já jsem tam šla hlavně kvůli Charlie Straight, ostatní mě nezajímalo. A byli úžasní! Stály jsme hned v první řadě :).

V knihovně jsem si půjčila knihu Finština nejen pro samouky. Noo, vypadá to hodně zajímavě :D. Nevím, jak se naučím, které písmeno má být zdvojené a nad kterým přehlasování etc. Hyvää päivää - Dobrý den.

Teď poslouchám nové CD Kate Nash. Předchozí, Made Of Bricks, se mi možná líbilo víc, ale tohle je taky skvělé, miluju její písničky :).

Za chvilku odjíždím na chatu, nejspíš se tam zase budu muset celý víkend učit biologii. Co už, venku se mi aspoň bude učit líp :).

Taky se musím přes víkend rozhodnout, jestli chci jet do Barcelony. Jela bych ráda, ale nejede tam z naší třídy nikdo, s kým bych se nějak extra bavila, tak nevím no. Pojede se i do Figueras, kde je muzeum Salvadora Dalího. Achjo achjo, takové dilema.

How can they see with sequins in their eyes?

V sobotu jsem zase musela hlídat bráchu, který byl nemocný. Venku bylo krásně teplo a já jsem musela být doma. Tak jsem si otevřela všechny okna pokoje dokořán, lehla si na svůj kobercový trávníček a udělala jsem si piknik :D.

V neděli jsme jeli do Avionu. Napřed jsme strávili několik hodin v Ikei, kde jsem mamku přemluvila ke koupi obrovského zrcadla do předsíně, které jsem načež rozbila při přenosu do auta. Jsem šikovná, co víc říct. Pak jsme šli do H&M a více jsme nestihly. Tam jsem si vybrala květovanou sukýnku z Garden Collection, světle béžový svetřík s nabíranými rukávy a bílé kecky. Tu sukýnku absolutně miluju :). Ten svetřík taky, ale je mi trochu velký, v té barvě tam menší neměli. Sice mám ráda oversized svršky, ale tady na těch ramenech by mi to mohlo sedět víc. Co už, zas tak strašné to není :D. Ty botky mi zase úplně zničily nohy a vážně už začínám pochybovat o tom, jestli jsou mé nohy normální, protože mě tlačí všechny boty, prostě absolutně všechny. Vlastně kromě UGG, ale ty se spíše dají počítat mezi papuče.

Na téhle fotce ta sukně vypadá divně, asi je to tím pozadím.

Světýlko k večernímu čtení :).

Rostlinka, která snad přežije i moji péči.

Krabice na usměrnění mého nepořádku.