Vous connaissez mon jeu par cœur... Alors défendez-vous!

Nedopadlo to nijak slavně, co si budeme povídat. Na ústní část radši ani nechci myslet, nemohla jsem si vzpomenout na základní slovíčka a motala jsem všechny časy dohromady. Klasika. Možná jsem si skóre vylepšila poslechem a dalšími částmi, ale to se dozvím až za měsíc, protože se to musí poslat do Francie. No co, nebudu to řešit.

Ale přece jenom dneška nelituju, dva Francouzi sedící v porotě byli až hříšně sexy. (evilsmirk)

Tohle mi vždycky zlepší náladu :))

Le moment de vérité.

Usilovným snažením dostat do sebe francouzštinu formou vizuální, audio i audio-vizuální jsem docílila akorát toho, že už mi francouzština pěkně leze na mozek.
Zítra nastane okamžik pravdy.
Prostě to zvládnu, není jiná možnost! :D

A děkuji!

Les miroirs feraient bien de réfléchir un peu plus avant de renvoyer les images.

Příští týden ve středu dělám DELF (certifikát z francouzštiny). Mé záchvaty děsu z toho, že nic neumím, gradují, zároveň ale pořádně nevím, co a jestli se mám teď na poslední chvíli ještě učit. Tak jsem dospěla k závěru, že nejlepší bude, když strávím tyto prázdniny čtením francouzských knih, popřípadě časopisů a díváním se na francouzské filmy.

Šla jsem si cíleně koupit konkrétní filmy, ale žádný z těch, které jsem chtěla, tam neměli. Nakonec jsem si koupila úplně jiné, z nichž je ve francouzštině jen jeden (:D) - Le Charme discret de la bourgeoisie, režírován úžasným španělským režisérem Luisem Buñuelem. Ten byl mimochodem v době studií na Madridské univerzitě blízký přítel Salvadora Dalího a taky básníka Federica Garcíi Lorcy (asi to špatně skloňuju). Bože, začínám jimi být posedlá.

Laughter is the sun that drives winter from our faces.

Dnešek byl proti očekávání strašně fajn den. Teda ze začátku to tak moc nevypadalo, protože jsem jako obvykle zaspala a myslela, že nestihnu autobus, kterým jsme měli s třídou jet na "výlet", jenže jsem byla úplně mimo a vůbec mi nedošlo, že mi na mobilu jdou hodiny o 10 minut napřed, takže jsem to nakonec stihla. Sotva, co jsem dorazila na zastávku, se mě zmocnila banda kluků ve sportovních dresech, jeden na mě výhružně mířil vodní pistolí, další lihovým fixem a než mi došlo, co se děje, dostala jsem proudem vody do pravého oka (to už mě zaručeně probralo). Čtvrťáci a jejich "pay or die", aha.

Náš výlet spočíval v tom, že jsme jeli čistit les od pohozených odpadků. Tohle pořád není ta část, kdy to začalo být fajn. Když jsme práci dokončili, místo toho, abychom zase čekali na autobus jsme se rozhodli jít těch asi 7km pěšky. Teda ne všichni, pouze ti, co se rozhodli nebýt lemrami. Bylo nádherně, svítilo sluníčko, prostě skvělé :). Dneska už jsem se cítila jako v létě, krásné počasí má být i teď o prázdninách, takže si můžeme užít takové pseudoléto, aspoň na chvíli :).

It's too late but tomorrow has to wait, tonight's the night, and tomorrow is a million miles away!

Mé přispívání na blog se z vcelku pravidelného, poslední dobou změnilo na velmi příležitostné. Budu se to snažit napravit, ale asi hlavním důvodem, proč tomu teď tak je, je to, že na mém počítači pořádně nefunguje internet a vždycky musím někomu říct, aby mi ho zprovoznil a vzhledem k nevraživé atmosféře, která u nás doma teď panuje se mi prostě nechce pořád někoho žádat, jestli by byl tak laskavý a internet mi zprovoznil. A mimo to mám teď ve škole dost napilno, takže přes týden bych se na počítač stejně moc nedostala.

Dnešek jsem strávila absolutním odpočinkem po náročném týdnu. Nechtělo se mi absolutně nic, takže jsem většinu dne jen ležela, přemýšlela a užívala si sluníčka :D. Pak jsem si četla novou Elle, poslouchala hudbu, jedla (výčet zkrátím :D).

Potěšilo mě, jak jste někteří u minulého článku vyjádřili zájem o článek zaměřený na Dalího a chtěla jsem se zeptat, jak byste si ho představovali, protože ten, co už jsem jednou psala byl spíše o mých pocitech z něj a tak.

Jediné ze všech Katjes, které jsem ještě neměla, protože obecně moc nemusím věci s vanilkovou a čokoládovou příchutí. Ale musela jsem je aspoň zkusit a musím říct, že byly fakt dobré. Přesto na ostatní příchutě Katjes nemají :D.

Elle, na titulce s úžasnou Kingou Rajzak. Poprvé jsem na Kingu narazila asi před dvěma lety, kdy jsem ji viděla na fotkách pro britskou Vogue. Hned mě zaujala, je tak nějak netypicky krásná. Ale to jsem o ní ještě nic nevěděla, teď mě zaujala ještě více svými názory. Má co říct, což rozhodně u všech z jejího oboru neplatí.

Skvělá písnička z nového alba od Peter Bjorn and John. Ale stejně si myslím, že už se mi žádná jejich písnička nebude líbit víc než Young Folks :)

One day I'll follow the birds disappearing into the rain.

Pražské úlovky :)

Ty nejúžasnější náušnice! Když je nosím, připadám si tak svobodně a... neumím ten pocit popsat

Když jsem nesehnala žádný francouzský časopis ve Francii, tak aspoň že v Praze :)). Sice za více než dvojnásobnou cenu než v přepočtu z eur, ale co no...Miluju tu titulní stranu ♥.

Sukně. Je docela vtipné, že stály méně, než ta Vogue :D

Kniha s obrazy i životem Dalího. Jednou jsem o něm napsala strašně rozsáhlý článek, ale pak jsem ho smazala, protože by to stejně nikoho asi nezajímalo. Dalího prostě zbožňuju. Jako nikoho jiného. Třikrát jsem četla jeho autobiografii a strašně mě štve, že už se nedá nikde sehnat, takže si to pořád musím půjčovat z knihovny. A taky mě strašně štve, že jsem ani nemohla jít na tu výstavu, co je na Staroměstském náměstí, protože tam jsem dorazila už bez peněz :D :/.

Golden city of a hundred spires.

Výlet do Prahy jsem ve zdraví přežila, našla jsem všechno, co jsem najít chtěla a dokonce mi ani neujel zpáteční vlak. Prošla jsem si sice jenom Václavské a Staroměstské náměstí + Karlův most a všechny možné uličky okolo, nedošla jsem ani k Hradu, ale to jsem ani neplánovala, všude půjdu, až pojedu do Prahy na delší dobu.

Co se mi líbilo:

• Celkově architektura, kouzlo všech těch starých budov.

• To, že jsem kolem sebe skoro neslyšela češtinu. Strašně jsem si užívala všechny ty cizince, protože v našem městě skoro vůbec nejsou a je to nuda.

• Cítila jsem se konečně jak v létě, bylo krásné počasí a krásně jsem si odpočinula, protože jsem aspoň na chvíli mohla hodit všechno za hlavu a žít okamžikem.

Nevyfotila jsem skoro žádné fotky a ty, co mám, jsou fakt hrozné, všechny takové nějaké křivé nebo rozmazané, proto přikládám pouze dvě.

Staroměstské náměstí je tak nádherné!

Pokračování v pátek, protože mám na zítřek ještě fůru věcí do školy.

Never regret anything, because at one time it was exactly what you wanted.

Budu mít asi dost nabitý, absolutně nestereotypní víkend. V sobotu mám jet totiž do Prahy a je to dost výzva, vzhledem k tomu, že tam budu sama a vzhledem k tomu, že v centru jsem byla jenom jednou v životě, a to před deseti lety, takže si útržkovitě pamatuju akorát tak orloj nebo Karlův most a to je všechno. Naštěstí ale budu mít na mobilu H., osobní průvodkyni (děkuji!), takže se tam doufám neztratím. Těším se, těším se, těším se! To bude adrenalin :D.

A v neděli mám jet pro změnu do Ostravy do divadla na balet - Louskáčka ♥.

Zatím se vůbec nestarám o to, že nebudu mít čas se přes víkend naučit biologii, matematiku a podobné nepříjemnosti, to zase budu řešit někdy v noci z neděle na pondělí, jak se znám...

Nový pásek, ty kytičky mě prostě tak nějak okouzlily :)

V nejbližší době musím vyzkoušet tuhle věcičku na zmatnění laku na nehty, v kombinaci s některými barvami to může vypadat dost zajímavě :)