Napřed jsme jeli do Bretaně, kde jsme se procházeli městečky s překrásnými hrázděnými domečky, ochutnali jsme pravé crêpes s crème de marron a brouzdali se po mořském pobřeží lemovaném útesy.
Postupně jsme se přesouvali do Normandie (spali jsme každý den na jiném místě a postupovali jsme směrem k Paříži). Tam jsem využívala svých nově nabytých osmnácti let a ochutnávala Cidre :D. Ten hruškový je nej :D.
A nakonec Paříž. Ach, Paříž! První den jsme se procházeli uměleckým Montmartrem, nakupovali v La Défense a obdivovali velkolepost Versailles. Druhý den se ti, co se rozhodli nebýt lemrami plazili na Eiffelovku pěšky, ostatní se projeli výtahem. Já jsem patřila do první skupiny a šla jsem docela rychle, což jak jsem posléze zjistila jsem radši neměla dělat, protože asi u 650. schodu jsem měla totální krizi a myslela jsem, že na těch schodech umřu. Blokovala jsem ovšem cestu ostatním lidem, tak jsem sebrala poslední zbytky sil a se značnou pomocí zábradlí jsem to nakonec vylezla. Cítila jsem se jako horolezec na vrcholu Mount Everest a chyběla mi vlajka, kterou bych tam zapíchla. Celý ten druhý den byl dost náročný, běhali jsme z jedné památky na druhou prakticky bez zastavení, vážně jsme ani neměli čas si na chvilku sednout a tak když jsme odpoledne dorazili do Invalidovny, skutečně jsme jako invalidé vypadali a chabě jsme bojovali o místa na dvou lavičkách, kde bychom si mohli sednout při čekání na vstupenky. Večer jsme se projeli lodí po Seině (hurá, seděli jsme celou půlhodinu!) a viděli jsme tak hodně památek z jiné perspektivy (a taky obří reklamu Burberry - Body na Musée d'Orsay :D ♥). Další den byl podobně náročný jako předešlý, v Louvru jsem to vzdala a sesunula se na podlahu, ale když se učitelka ptala na zájemce, kteří se chtějí jít podívat ještě na impresionisty do Musée d'Orsay, statečně jsem podpořena svou láskou k impresionismu opět vstala a šla. Z asi 45 lidí ze zájezdu nás šlo 5, ostatní se rozhodli odpočívat v Louvru. A samozřejmě udělali velkou chybu. Sice jsme mezi těmi obrazy jen tak rychle prolítli (stejně bych mohla charakterizovat celý zájezd - viděli jsme všechno a zároveň nic), ale stálo to za to. A taky jsem tam potkala muže svých snů. Měl hnědé, jemně zvlněné vlasy, modré oči, na sobě světle béžové kalhoty ani ne příliš úzké, ani příliš volné, hnědé polobotky a bílou košili s vyhrnutými rukávy. Bylo mu tak 23, seděl na lavičce a kreslil do skicáku svou, ehm, nejspíš přítelkyni. Ta přítelkyně byla samozřejmě jediná vada :D.
Teď vás ještě zahltím tunou fotek :D. Rozdělila jsem to, takže Paříž bude až v dalším článku.
Magický Carnac.
Concernau těsně před odlivem.
A odliv.
Cap Fréhel.
Vypadám možná trochu otráveně, ale ve skutečnosti jsem byla nadšená :D.
Saint-Malo.
Mont Saint Michel při odlivu (to co vypadá trochu jako voda je stín mraku :D).
Arromanches.
Caen.
Hoho, Česko v Caen :D.
Nudlovité domečky v Honfleur.
Rouen.
