Keep calm and procrastinate.

Měla bych psát seminárky, nestíhám, ale místo toho dělám blbosti, které toto video dokonale vyjadřuje.

Pálava.

Nevím, proč jsem měla dojem, že už mám všechny školní povinnosti v podstatě za sebou, tento týden toho bylo ještě spousta a do pátku musím stihnout sepsat tři seminárky. Haha, netuším, jak to stihnu.

Minulý týden jsem byla na školním výletě na Pálavě. Vůbec se mi tam jet nechtělo. Vyjížděli jsme v pondělí vlakem ráno v 5:11. Byla jsem totálně unavená, protože jsem předtím ani nestihla jít spát :D, bolelo mě v krku a měla jsem rýmu. S šíleně těžkou taškou jsem běžela vylidněným městem, protože jsem zase nestíhala, nemohla jsem ucpaným nosem skoro dýchat, ruka se mi od loktu po prsty kvůli tašce odkrvovala a já jsem ji přestávala cítit a ještě k tomu začínalo pršet. Měla jsem chuť si lehnout někam do stoky a v klidu zemřít. Myslela jsem si, že na nádraží stejně ani nedorazím včas a chtěla jsem to vzdát, ale bohužel jsem tam doběhla v 5:10. Tak jsem tedy nastoupila do vlaku a jela.

Ten výlet v podstatě nebyl zas tak špatný, sice jsme měli na programu nudné exkurze s ještě nudnějšími výklady učitelů a co chvilku tam pršelo, ale jinak celkem fajn :D. Nejvíc se mi líbilo v Lednicko-Valtickém areálu, ty zahrady a park jsou nádherné. Bydleli jsme přímo v centru Mikulova, z našeho pokoje jsme jedním oknem viděli na náměstí a druhým na Dietrichsteinskou hrobku, v noci to působilo dost strašidelně :D.

Chtěla bych trampolínu. Takovou tu velkou, pro děti, se sítí kolem, aby nevypadly. Ach :D. V sobotu jsem byla na návštěvě u tety, jejíž zahrada se jednou takovou trampolínou pyšní. Skákala jsem, dokud mě nebolely nohy, ale pak jsem skákala dál, i když mě bolely. V neděli mě z toho ještě šíleně bolely kolena a nemohla jsem skoro chodit :D.

Pár bídných fotek z Mikulova vyfocených v mezidobí mezi dešti.

Mňam, špaldovo-ovocné sušenky, kterými jsem si zlepšovala náladu v průběhu exkurzí.

Sestřenčin králík, který nedokázal moc dlouho setrvat na jednom místě, a tak se špatně fotil :D

Gazing up into the darkness I saw myself as a creature driven and derided by vanity; and my eyes burned with anguish and anger.

Poslední asi dva týdny byly naprosto šílené, občas jsem se učila celou noc, občas jsem s tím po dospění do "fuck this shit o'clock" sekla. Při usínání mi před očima rotovala alfa-helix struktura. Ale už mám napsané poslední písemky z chemie, biologie a fyziky ve svém životě, jo! Do páteční půlnoci jsem ještě měla odeslat essay do francouzštiny, ale řekla jsem si, že už prostě nebudu dělat n i c a šla jsem místo toho do kina. Pokud vás ještě nějaké školní povinnosti čekají, přeji hodně štěstí a pevné nervy.

Už hrozně dlouho sháním knihy Tajný život Salvadora Dalího a Deník génia, ale prostě nejsou. Všude už je mají vyprodané. Avšak v rámci oddalovaní učení se fyziky jsem zase začala procházet různá internetová knihkupectví a vtom jsem to našla! Deník génia! Poslední kus! Zjistila jsem, že jej nemají na skladu, ale v jedné prodejně v Liberci, a tak jsem už chtěla začít plánovat cestu do Liberce. Ale naštěstí jsem (já hloupá :D) zjistila, že i z Liberce se to dá objedat :D. A tak jej konečně mám, u sebe doma, aww. Když pošťačka přinesla zásilku, oči mi svítily jako měsíc v periapsidě a musela jsem se držet, abych nadšením nazačala tančit nějaký oslavný tanec. Wohoo!

Stejně jako Tajný život Salvadora Dalího, i Deník génia napsal sám Dalí a jedná se o skutečné deníkové zápisky od roku 1952 po rok 1963. Achachach <3.

Konečně jsem si pořídila kalendář pro letošní rok, jaký jiný než s Dalího obrazy :D. Je šíleně velký a šíleně těžký a nemám ho kam pověsit, a tak mi zatím leží na odkládacím stolku a obdivuji jej v horizontální poloze.

 

Objednala jsem si taky Odyssea a Dubliňany od Jamese Joyce, jsem na ně úplně zvědavá. Kousek Ulysses už jsem si přečetla na internetu v angličtině, ale já strašně nesnáším číst dlouhé texty na počítači a momentálně si to nemám kde vytisknout, takže jsem ráda, že mám konečně knížku. Sice v češtině, ale co. Moc se mi líbí obaly těch knih. Jsou látkové a jemné na pohlazení :D. Chtěla bych si od Joyce přečíst všechno. 15.6. má vyjít i Portrét umělce v jinošských letech (taky má hezký obal :D). 

 

Miluju tyhle tyčinky, kdyby nebyly tak drahé, jedla bych je pořád! 

 

Nejoblíbenější jogurt! :D