There must be more to life than sitting wondering if there is more to life...

Každý rok absolvuju celkem tři Vánoce, pokaždé s jinou částí rodiny, což mě vždycky štve, ale prostě vím, že jinak to nejde. Dostala jsem dost dárků, které si nezasloužím, protože jsem zlobila (evil smirk) a taky některé dárky, ze kterých by mohl být dobrý vtip, kdyby k nim někdo utrousil trefný komentář (ale to nikdo neudělal, škoda); mezi tyto dárky patří třeba balíček náplastí nebo moje fotka z doby, kdy jsem měla 8 měsíců a byla jsem neuvěřitelně vypasené mimino, přilepená zespodu víka krabice s oblečením. Tu fotku jsem si vyložila po svém jako varování, abych zase nevypadala podobně, ale vtip s náplastmi jsem fakt nepochopila (asi prostě dar od někoho z praktických členů mé rodiny).

Všechny tyhle věci jsem nedostala na Vánoce, dost z nich jsem si koupila sama, když jsem šla prozkoumat povánoční slevy a naplno se tak projevil můj shopaholismus, ale dávám to sem všechno najednou. Ještě jsem dostala nějaké knížky, svíčku, kosmetiku a tak, ale dávám sem jen ty nejlepší :D (bože to zní tak povrchně)


Do téhle vlaštovkové halenky jsem se zamilovala nejvíc ♥

U tohoto trička jsem si napřed nebyla vůbec jistá, protože vypadá víc široké než dlouhé a ty flitry nejsou moc můj styl, ale ty roztomilé hvězdičky mi nakonec učarovaly :D

První červená věc v mém šatníku! :D

Prostě rifle. Jedny z mála, které mi seděly

Lanvin - Éclat d'Arpège :))

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů, tak se těším, až si přečtu knížku :)

A věci od Biodermy. Sice třikrát ta stejná voda, ale nevadí :D. Jsem zvědavá, jaký to bude mít účinek.

If I loved you less, I might be able to talk about it more.

Opravdu dlouho jsem se vám neozvala, ale do středy jsem zkrátka neměla čas. Ve středu večer jsem potom sepsala článek asi o 500 slovech, kde jsem si vylila svou zlost na školu, ale nakonec jsem ho nezveřejnila, protože kdo by tohle chtěl číst... Vždycky jenom potřebuju někam napsat své pocity, ať už štěstí nebo zlosti, tím se mi uleví.

Teď už jsem zase (relativně) v klidu. Teda dneska večer jsem málem dostala infarkt, ale s tím jsem počítala.

Nemám už co napsat, když jsem se vypsala včera, a tak vám popřeju šťastné Vánoce a ať vám Ježíšek přinese to, co jste si přáli, ať už je to cokoliv (nebo kdokoliv) ;)).

Photo via weheartit.com.

Kind of heart attack.

Rychlý pohled.
Pozastavení srdce.
Točí se mi hlava, nemůžu dýchat, nohy i ruce jako z kamene, nemůžu se pohnout. Po chvíli se chytám za krk a snažím se dýchat plynule, ale stále se mi nedostává kyslíku.
I po půl hodině se ještě celá třepu, není mi pomoci...

Don't expect me to get excited over another damn thing we need to find.

V sobotu jsem byla na Harrym znova. Možná vám to příjde trošku fanatické, ale prostě jsem to musela vidět ještě jednou předtím než to vyjde na DVD! :D S naposlouchaným soundtrackem z toho mám ještě lepší zážitek než předtím, intenzivnější.

Původně jsem měla v plánu tu návštěvu kina spojit i s nákupem dárků na Vánoce, ale to mi opět nevyšlo. Dopadlo to přesně tak, jak jsem předpokládala - koupila jsem dárek sobě :D. Ale ty úžasné sovičkové náušnice jsem tam nechat nemohla ♥.

Tento týden bude zase vražedný. Píšeme spoustu písemek; už vidím, jak se budu ospale potácet jednotlivými dny a v pátek padnu do postele, jen co se ze školy doplazím domů. A zítra si navíc v 6 ráno půjdu někam vyzvednout Elle, protože odpoledne prý ti doručovatelé bývají vždy "v terénu". Zajímalo by mě, co přesně tento terén znamená, když v té době, kdy se v něm pohybují mi doručit nic nemůžou. Ale co bych pro Elle neudělala, že.

If they call it heartache, why is the rest of my body aching?

I was in the shadows of a place we used to go 

Drinking cocktail after cocktail 

Wondering if you'd show 

My head started spinning 

My mouth was feeling dry 

Lost inside the music 

I was trying not to cry.

Dress is at all times a frivolous distinction, and excessive solicitude about it often destroys its own aim.

V neděli jsem byla v Avionu, vybrat si nějaké dárky na Vánoce od babičky a měla jsem v plánu tam koupit dárky i pro ostatní, ale nebyla jsem schopná se pro nic rozhodnout :/. A našla jsem tam hodně svých věcí, které byly dost zlevněné, třeba můj kabát, ze kterého mi navíc na znamení výsměchu upadl další knoflík. Vždycky mě tyhle slevy strašně naštvou, byla bych radši, kdybych to nevěděla! :D.

Nakonec jsem si po schválení mou babičkou koupila v H&M světle modrou halenku s ptáčky, v Mangu obyčejné tmavě modré rifle a ještě nějaké trička.

Nedávno koupená kosmetika. Make-up, který se mi zase zdá moc tmavý; rtěnka, která má ve skutečnosti trochu jinou barvu a líbí se mi, že nebarví skoro vůbec :D; úžasný krém, který mám už asi tak podesáté a jsem s ním naprosto spokojená a antibakteriální gel na ruce, který jsem si koupila kvůli mé fobii z chytání klik.

I'm counting down the days when you will come my way. Endlessly.

Celý týden poslouchám nové CD Duffy - Endlessly, je úžasné. Ach, jsem tak ráda za to nové CD, protože to předchozí jsem taky poslouchala pořád dokola a sice se mi pořád ještě neoposlouchalo, ale stejně už jsem asi potřebovala novou dávku Duffy.

A máme novou 3D televizi, takže pokud jsem zrovna neposlouchala Duffy, dívala jsem se na televizi na filmy (a kašlala na učení). Zrovna dneska jsem se konečně podívala na Inglourious Basterds. Zhlédnutí toho filmu jsem dost dlouho odkládala, jako to dělám u většiny filmů, od kterých hodně očekávám. Bojím se, že to nebude až tak dobré, jako si myslím a taky čekám na tu "správnou chvíli a atmosféru". V tomto případě jsem se bát nemusela, protože to podle mě bylo perfektní. Ale záleží na vkusu...

Snow flitting through the mist.

Ráno. Kráčejíc zasněženým parkem v pološeru, pohlédnu na hodinky ukazující něco okolo šest třicet. Mrzne mi ruka. Chodník matně osvětlují lampy zastřené závoji mlhy, přesto lze v jejich svitu vidět poletující třpytivé vločky. Stromy jsou jemně pocukrované bělostným sněhem. Nikde nikdo. Slyším, jak mi ten bílý koberec praská pod nohama. Připadám si jako v pohádce. Možná trochu strašidelné.

Photo via weheartit.com.

Finally falling for fall.

Mám nový kabát a tašku. Nechala jsem se zmanipulovat módními časopisy a blogy, až se mi v hlavě vytvořila idée fixe, že prostě musím mít camel coat. Kolem tohoto jsem v H&M napřed jen tak bez zájmu prošla, ale pak jsem se k němu vrátila, vyzkoušela si ho a řekla si, že na něm prostě něco je. Podobně se mi v hlavě vytvořila myšlenka, že prostě musím mít satchel bag, no a tak jsem si ji tam taky koupila (i když mé představy o ideální satchel se hodně liší, tak jsem v obchodech zatím lepší neviděla). V závěru si říkám, jestli jsem to mít fakt musela - nemusela, ale v případě kabátu jsem nejspíš přece jenom spokojená.

Ten kabát má ve skutečnosti trochu jinou barvu.

Harry Potter and the Deathly Hallows: Part 1

Včera jsem se konečně dočkala Harryho! Ten film se mi dost líbil hlavně proto, že byl úplně jiný než předchozí díly, nebylo to v Bradavickém prostředí a bylo tam cítit více nebezpečí. A taky více lekacích momentů, ale ty fakt nemám ráda :D. Nevím, co tady mám víc napsat, protože moc nechci psát spoilery. Určitě na něj musím jít do kina ještě jednou, bylo to prostě úžasné.
Jdu si teď pustit soundtrack ♥

A pokud jste ho už viděli, jak se líbil vám?

Laziness.

Před čtvrtletím si obvykle všichni učitelé vzpomenou, že vlastně potřebují více našich známek, aby z nich mohli udělat průměr, takže každý den píšeme hromadu písemek. Zítra píšeme čtyři a je taky velká pravděpodobnost, že budu vyzkoušena z literatury. Se mnou to ovšem nic nedělá, dneska jsem kupříkladu celé odpoledne prospala. Na začátku roku jsem nechala v papírnictví balík peněz za školní potřeby lahodící mému oku s myšlenkou, že pak budu mít třeba větší chuť se z těch sešitů učit, tak se ovšem neděje. Už opravdu nevím, co mám dělat. Absolutní vrchol je, že se tomu všemu ještě směju.

The Social Network.

Včerejšek byl skvělý den. Sice známky, co jsem dostala ve škole moc skvělé nebyly, ale tím si náladu zkazit nenechám. Po škole jsem šla k taťkovi a potom večer ho napadlo, že bychom si mohli zajet na něco do kina. Tak jsme jeli, na The Social Network. Ten film se mi fakt dost líbil. A nevím, čím to je, ale zjistila jsem, že když nějaký film vidím v kině, tak z něj vždycky potom mám akorát pocit, jestli se mi líbil nebo ne a pamatuju si z něj akorát takové útržky. Když se na film dívám doma na DVD, normálně si jej pamatuju celý. Weird.
Asi o půlnoci jsem dojela domů a našla jsem na svém stole novou Elle, na kterou jsem netrpělivě čekala celý týden, protože většinou mi chodí o pár dnů dřív.

Allez les beaux jours. Reviendez.

Umím se učit jen když už na to nemám čas. Když na učení mám tak akorát času, najde se ještě tisíc věcí, které bych mohla dělat místo toho, třeba seřazovat knížky podle barevného odstínu jejich hřbetu, jako včera. Učit jsem se začala asi až kolem jedenácté večer, všechny skladatele, co jsme se v hudebce učili od začátku roku. Říkala jsem si, že se to naučím za chvilku, ale nějak se mi to protáhlo až do dvou. A pak jsem se ještě asi půl hodiny jen tak dívala z otevřeného okna ven. Prostě miluju se v noci dívat z okna :D. Nikde nikdo, jen vítr a cinkání něčí zvonkohry. Pak jsem si šla teda lehnout a ještě jsem poslouchala Debussyho, protože jsem na něj měla mít referát, tak abych se do toho pořádně "vžila" :D. Nicméně spala jsem jen 3 hodiny a mám pocit, že každou chvíli umřu.

I was looking like a homeless high on crack.

Mám nekontrolovatelnou závislost na časopisech. Spočítala jsem, že jen listopadových jsem si jich koupila sedm. Včera jsem si dokonce koupila Vogue v němčině, přestože německy znám sotva pár slov. Dneska jsem si koupila Elle Extra, jenom kvůli článku o Jeanu Cocteauovi úplně na konci. Marie Claire, protože tam bylo napsané něco o parfému Chloé. V trafice se zmítám v těžkém vnitřním boji, okřikujíc hlasy navádějící mě ke koupi, ale je to silnější než já...

Mám chuť tady napsat nějakou blbost. Myslím větší než tuhle.

L'Occitane en Provence.

Nedávno jsem si koupila tenhle krém na ruce z L'Occitane, je úžasný. Především krásně voní. Koupila jsem si ho, když jsme jeli se kurzem z francouzštiny do Ostravy do kina na film Modigliani (ale na místě jsme se dozvěděli, že ve francouzštině ho vlastně vůbec nemají a dostali jsme na výběr buď angličtinu nebo češtinu...nakonec jsme se na něj tedy dívali v angličtině, celkem ironie). Ten film byl ale dost zajímavý, líbil se mi. Potom jsme měli rozchod, protože kousek od toho kina měly být nějaké francouzské trhy - byly to čtyři stánky; jeden s vínem, druhý se sýry, třetí s kosmetikou a čtvrtý s palačinkama.
Mě ale zaujal spíš obchůdek L'Occitane stojící opodál. Nádherně to tam vonělo levandulí.

Nějak nevím, co vlastně má být hlavní pointou tohohle článku, ale couž.

Keep calm and eat more vegetables.

Konečně jsem se zase dostala na chvíli na internet. Nejsem nějaký internetový závislák, takže bez přístupu na něj ani příliš nestrádám, ale vadí mi, že už jsem tak dlouho nečetla některé mé oblíbené blogy a ty, které jsem četla, tak jenom letmo, protože víc za tu chvilku nestihnu. Za tu dobu, co jsem tady nebyla jsem se buď dívala na nějaké filmy, většinou to byly dramata a i když dramata miluju, tak jejich přílišné sledování na mě působí dost depresivně. Takže jsem se včera rozhodla konečně podívat na Whatever Works od Woodyho Allena, líbil se mi ten humor. Taky jsem začla už počtvrté číst poslední díl Harryho Pottera a těším se na Relikvie Smrti do kina. Knížky o Harrym se mi ze všeho, co jsem četla asi nejvíc vryly pod kůži, miluju je.

Můj den shrnutý do fotek...nuda.

Miluju granátové jablka, je to asi moje nejoblíbenější ovoce. Jedla bych je pořád pořád pořád! :D

Pride & Prejudice. Mr. Darcy teda vůbec není můj typ, zato Mr. Bingley ♥. Jsem ujetá na zrzky, ale potkat někde Bingleyho, tak na místě omdlím.
Miluju ty staré slovní formulace, nebo jak to mám nazvat, které používají v tom filmu. Třeba "I would like to request the privilege of speaking to Miss Bennet." Teď by jí řekl prostě "I wanna talk to you." :D

What I bought in London.

Tohle jsem psala v pondělí :D
Na internet mám každý den zhruba hodinu, většinou totiž příjdu domů ve tři a kolem čtyř už dochází domů ostatní členové rodiny. Nejhorší ale je, že se někdy stává, že přicházejí i před čtvrtou, takže nikdy nemám jistotu, jestli včas stihnu zahladit všechny stopy. Vymazat historii v prohlížeči, vypnout notebook, vytáhnout ho ze zásuvky a vytáhnout ze zásuvky wi-fi router, který je v jiné místnosti. Sedím tady ve stresu :D.
...eh, a měla jsem zrovna rozepsaný tenhle článek, když se stalo to, co se někdy prostě stát muselo - byla jsem přistižena při činu. Takže se tady dostanu možná občas, když mamka bude mít dobrou náladu a bude tak laskavá, že mě tady pustí. No, to je jedno, nechci to pořád rozpitvávat.

Dám tady teď to, co jsem si v Londýně koupila. Stejně nemám nápady na jiné články, tak si ten Londýn rozporcuju :D.

Parfém Chloé - Love. Ten mi udělal největší radost, protože miluju tu značku. Nemyslím, to tak, že bych tam snad nakupovala, ale chápete mě :D. Miluju styl té značky; jednoduchost, ženskost, barvy jako béžová, bílá, pudrová...

Moc se mi líbí ta kombinace proužků a krajky, připadá mi to dost zajímavé :))

Miluju motiv ptáčků, nejradši mám vlaštovky, ale líbí se mi asi v podstatě jakýkoliv druh :D.

Nevím, jak se to jmenuje :D. Límec na krk? :D

Viděla jsem mnohem krásnější přívěsky s ptáčkama v Topshopu, byly tam i náušnice ve tvaru ptačí kleci, kde ptáček byl uvnitř, ale bohužel už jsem potom do Topshopu nestihla zajít..

Tyhle boty už si kupuju potřetí, vždycky mi vydrží tak akorát na jednu zimu. Předtím jsem měla dvakrát černé, ale tyhle hnědé se mi teď líbí mnohem víc.

:D

Pyžama :D

Juno jsem si koupila po cestě, ještě v Česku, jinak ty ostatní věci jsem si koupila v obchodě s milionem cd, dvd, her a nevím čeho všeho ještě. Naprosto úžasný obchod prostě. Plánovala jsem si tam ještě koupit hlavně cd The Pretty Reckless a Florence & The Machine, ale ten poslední den prostě tak nějak nevyšel, a nic jsem nestihla.

Ty přívěsky nejsou pro mě, ty jsem porozdávala známým a tak..