Snow flitting through the mist.

Ráno. Kráčejíc zasněženým parkem v pološeru, pohlédnu na hodinky ukazující něco okolo šest třicet. Mrzne mi ruka. Chodník matně osvětlují lampy zastřené závoji mlhy, přesto lze v jejich svitu vidět poletující třpytivé vločky. Stromy jsou jemně pocukrované bělostným sněhem. Nikde nikdo. Slyším, jak mi ten bílý koberec praská pod nohama. Připadám si jako v pohádce. Možná trochu strašidelné.

Photo via weheartit.com.