I'll be your nightmare if you'll be my Elm Street.

Tak je konec týdne - konec mých jarních prázdnin. Jsem na sebe naštvaná, protože jsem neudělala ani jeden z mých prázdinových plánů. Třeba že ze mě pořád ještě není zrzka. Moje kadeřnice je nemocná a já nechci chodit jinam, i přesto, že jsem ještě asi nikdy nebyla spokojená s tím, co mi na hlavě vytvořila. No co.

V pondělí jsem si šla koupit zimní turistické boty. Vůbec se v tom nevyznám a tak jsem popadla první, co jsem viděla, vyzkoušela, jestli mi alespoň trochu sedí a šla k pokladně. Později jsem zjistila, že jsou pánské. Who cares.

V úterý u nás byla zase babča. Mně ale její návštěvy vůbec nevadí, klidně by k nám mohla chodit každý den :D. Přinesla mi úžasný čaj a čokoládu Lindt 99% kakaa, o které jsem jednou prohlásila, že mi chutná. Ale když jsem se teď zakousla do toho obrovského čtverečku, přiznala jsem si to - chutná to odporně. Ten čaj se teď stal pro změnu dalším objektem mé závislosti, nejvíc ten s borůvkovou příchutí :)).

Ve středu jsem měla takový filmový den. Dívala jsem se na Adventureland, opět Bride Wars, Four Christmases, He’s Just Not That Into You a chtěla jsem se dívat i na Gretu, ale tu jsem si stáhla v až moc velké kvalitě, kterou můj stařičký počítač nestíhal. Notebook mi bohužel nevlastní otec zahesloval, protože jsem prý na něm trávila příliš mnoho času, takže jsem Gretu prostě neměla kde přehrát. Ale nevím, co z toho pan en ó má, ten čas totiž teď trávím na počítači. Určitě v tom bude nějaký trik, jak ho znám. Následovalo Whip It s oblíbenou Ellen Page. Možná, že jsem od toho filmu čekala víc, ale i tak se mi moc líbil :). Potom Lost in Translation. Nechápu proč jsem se na ten film podívala až teď, je perfektní. I když, jak pro koho.

Nesmírně se teď těším na Alice in Wonderland. Ještě víc, když tam hraje Johnny Depp a Helena Bonham Carter. A když to režíroval Tim Burton. Netrpělivě vyhlížím, až bude Alenka v programu Cinestaru a já si budu moct rezervovat lístek. V souvislosti s tím se mi teď zalíbila i písnička od Avril, Alice. Nejvíc se mi líbí ten začátek, před refrénem.

Ve čtvrtek jsem byla nakupovat s mamkou. Vybrala jsem si dvoje boty a rifle. Chtěla jsem nějaké boty trochu ve stylu Taylor Momsen, ale ze skromné nabídky obchodů s botama v našem městě - Baťa, Deichmann a Humanic; jsem si nemohla moc dobře vybrat, takže ve výsledku se mým představám moc nepodobají. Ty druhé se mi líbí, ale mohly by být tmavší :). Ty rifle by se mi zase líbily víc, kdyby byly trochu "ripped". Ale já nemám to srdce je roztrhat. Jsem moc náročná :D.

V pátek jsem musela jít do knihovny. Měla jsem tam jít už ve čtvrtek, do kdy jsem ty knížky měla vrátit. Jenže jak jsem dříve dělala všechno na poslední chvíli, tak teď je to se mnou ještě horší, protože to dělám až po poslední chvíli. Myslela jsem si, že tam mají otevřeno do 18:00, takže jsem si v 16:35 v klidu chystala ty knížky, ale na papírku, který z nich vypadl, byla napsaná otevírací doba v pátek jen do 17:00. Takže jsem tryskem vyběhla z domu a běžela skoro celou cestu, s přestávkama na vydýchání. Stihla jsem to! A navíc jsem si užila odpolední jogging v nepříznivých podmínkách rozbředlého sněhu. Opět jsem jim zaplatila další upomínku 20Kč, položila knihy na pult a odešla. Po chvíli jsem si uvědomila, že jsem tam nechala tu kartičku. Tak jsem se rychle ještě vrátila zpátky, to jsem celá já.

Btw, jak tak čtu tu novou Elle, zase jsem narazila na článek o jarním detoxu. Každý rok o něm píšou a já si každý rok říkám, že to musím zkusit, ale ještě se tak nestalo. Myslím, že půjdu vyhrabat všechny čísla jarních Elle z minulých let, inspiruju se a konečně už něco z toho provedu.