Always be a poet, even in prose.

Nádherné počasí. Při procházce ve zlatavých paprscích mi v rozevlátých vlasech ulpívaly chomáčky z odkvetlých pampelišek unášeny větrem. Občas jich bylo ve vzduchu tak hodně, že to vypadalo jako padající letní sníh.

Měli jsme dneska volno, a tak jsem jsem si většinu dne četla Květy zla, u toho snila a večer se dívala na Rozum a cit. Květy zla jsou úžasné, ale obecně nemám ráda poezii v překladu. Podle toho, kdo to přeložil, existuje více českých verzí, které se navzájem v mnohém liší a já když to čtu, tak mi to prostě nepřipadá, jako bych četla Baudelaira. Určitě si to musím přečíst v originále, ovšem nevím, jestli na to bude má znalost francouzštiny stačit.

Ve čtvrtek měl premiéru nový film Larse von Triera, Melancholia. Triera miluju. Ať ho lidi proklínají, jak chtějí, je to génius. Doufám, že ten film co nejdříve uvidím, jsem zvědavá.

Inside all of us is a wild thing.

Žiju. I užívám.

V pátek jsem byla v kině na čtvrtém díle Pirátů z Karibiku. Ani nevím, proč jsem se rozhodla jít na tento film, když ani předešlé dva díly se mi (po prvním) nijak zvlášť nelíbily, ale nakonec musím říct, že to bylo celkem fajn. Nic nového, nic nečekaného, ale fajn. Ještě aby nebylo, když tam byl Johnny a taky na pár okamžiků zpívající Gemma Ward jako mořská panna.

V sobotu skvělá party, tančili jsme tam na nejpodivnější písničky, křtili cd s písní, kterou kámoš nazpíval na diktafon a byli svědky únosu jiného kámoše Flashem, kterým byl spoután, naložen na kolečka a odvezen, poté záchráněn Supermanem a námi oslavován, že se vrátil živ a zdráv.

A nějak mi nevyšlo pravidlo "party hard, study harder", protože jsem se probudila v neděli až v odpoledních hodinách a neměla šanci se naučit 32 stran biologie, kde přibližně každé třetí slovo je latinské (popřípadě z řečtiny). Po zbytku dne a celé noci strávené poznáváním nejrůznějších mořských potvor, zjišťováním, jak se jmenuje který váček jejich vnitřního ucha a podobně, jsem se dozvěděla i několik využitelných poznatků, jako že ryby jsou pouze laický název pro Actinopterygii, čili paprskoploutvé a že množné číslo piraně je pirani, ne piraně (alespoň podle učebnice biologie, která se jinak ve všech ohledech tváří jako vševědoucí) a poté jsem ulehla ke spánku něco málo před pátou ranní. Pondělek byl perný, to mi věřte.

Ale na zpříjemnění nálady jsem se dozvěděla jednu skvělou novinu, a to, že ten certifikát z francouzštiny mám v kapse! Jooo!

Tu halenku jsem si koupila v pátek, hodně oversized a z hrozně příjemného materiálu (který se ovšem taky hrozně žehlí, jak už jsem zjistila). Asi ji miluju, jedna z mých nejpohodlnějších věcí.

Věděla jsem, že to tričko musím mít, hned jak jsem ho uviděla, protože jsem nedávno měla prostě úžasný sen, ve kterém mi jistý člověk řekl přesně "Inside all of us is a wild thing" a spiklenecky mrkl. Viděla jsem ho poprvé před pár týdny a bohužel jsem u sebe zrovna neměla peníze a tak jsem později pověřila jeho koupí kámošku, která jela nakupovat, ovšem přestože je označeno mou obvyklou velikostí, je mi malé (proč nemůže ve všech obchodech odpovídat stejnému písmenku stejná velikost?).

Humans have a knack for choosing precisely the things that are worst for them.

Zůstala jsem dneska doma, protože se mi ráno neuvěřitelně točila hlava, stejně jako včera, měla jsem závratě a prostě celkově mi bylo špatně. Ovšem odpoledne už jsem byla v pohodě a mě napadl fakt úžasný nápad - umýt okna. Máme je hrozně vysoké, a tak když je chci umýt až nahoru, musím se prostě postavit na parapet. Tam se mě (nečekaně) opět zmocnily závratě a několikrát jsem myslela, že z toho okna fakt vypadnu, ale řekla jsem si, že když už jsem jednou začla, musím to dokončit.

Teď je mi zase špatně, jsem prostě idiot.

Anyway, před tímto adrenalinovým zážitkem jsem měla hrozně pohodový den. Přišla mi nová Elle, na titulce s Dariou Werbowy spoře oděnou v macramé topu. Potěšil mě tam mini článek o Fleet Foxes, poslouchám je neustále už asi tři roky a teď v květnu jim vyšlo nové CD. Jejich hudba mi připadá taková...magická, miluju je.

All you need is love. But a little chocolate now and then doesn't hurt.

Ty balerínky vůbec nejsou roztomilé a nevinné, jak se můžou na první pohled zdát. Jsou zrádné a zákeřné. Ještě teď, na konci týdne, jsem trpěla bolestí jimi způsobenou na každém kroku. Dneska už jsem je na sobě samosebou neměla a ráno jsem vážně uvažovala o tom, že bych ven vyrazila ve svých domácích plyšových papučích, ve kterých je chůze momentálně nejmenším zlem.

Proto jsem se rozhodla si spravit chuť Čokoládou, požitkem filmovým i chuťovým :).

When I'm bored I paint myself orange and dye my hair green and sit in the corner of my room and pretend I'm a carrot.

Často mě napadá něco hrozně super, co bych tady mohla napsat. Bohužel, než onu myšlenku stačím do některého mozkového šuplíku uložit, ulítne má mysl jinam a super myšlenka je ta tam. No dobře, možná zas tak super není, i když co já vím, že. Jak řekl Dalí: "Inspiraci dostávám ve 4 hodiny ráno, když se jdu na WC vyčůrat". Mám to podobně. Až na to, že já v noci čůrat nechodím.

Z důvodů výše zmíněných ani tento článek světoborný nebude, ale nebojte, třeba se dočkáte.

I já jsem se o víkendu vydala uplatnit své slevové kartičky z Elle. Plánovala jsem využít hlavně slevy v trojici Mango, H&M a Reserved a tudíž pro mě bylo něpříjemným překvapením, když mi paní u pokladny v H&M sdělila, že tato sleva platí pouze v jejich pražské pobočce. Byla jsem líná si to napřed přečíst, jo. Nicméně dělala jsem, jako že se nic neděje, stejně jsem měla jenom tašku, kterou jsem si chtěla koupit už dávno i bez slevy.

Někdo si myslí, že ty šortky vypadají jako velké spodky na spaní a ta taška má barvu hovínek. Já to nejsem.

Úžasné semišové a zárověň asi nejméně praktické balerínky.

Les dés sont jetés, ve francouzštině kostky jsou vrženy. Fakt by mě nenapadlo zrovna tohle dát na tričko :D. Ale proč ne, že.

Má skvostná nehovínková taška.

We lie beneath the stars at night, our hands gripping each other tight...

Je to teď takové fajn :). Všechno. I fyzika.

O víkendu jsem se prohrabovala ve svých starých věcech se záměrem roztřídit je, ale dopadlo to tak, že jsem se akorát rozplývala nad nalezenými starými poklady, o kterých jsem si myslela, že už je dávno nemám. Našla jsem třeba tenhle úžasný lapač snů na krk, úplně si představuju, jak ho budu v létě nosit. S rozcuchanými vlasy, v nich pár malých copánků, všude pírka, korálky, střapce... Ležet na louce u chaty, pozorovat východy a západy slunce, dotýkat se lístků květin a dívat se na klouzající kapky rosy...

Teď jsem se docela odklonila od tématu, ale řekněme, že téma tohoto článku je "fajn", takže předchozí představy do něj určitě patří.

A četla jsem si Bajky Barda Beedleho, což je taky fajn knížka, obzvlášť když si chcete odpočinout od učení.