Monday, May 30, 2011

Always be a poet, even in prose.

Nádherné počasí. Při procházce ve zlatavých paprscích mi v rozevlátých vlasech ulpívaly chomáčky z odkvetlých pampelišek unášeny větrem. Občas jich bylo ve vzduchu tak hodně, že to vypadalo jako padající letní sníh.

Měli jsme dneska volno, a tak jsem jsem si většinu dne četla Květy zla, u toho snila a večer se dívala na Rozum a cit. Květy zla jsou úžasné, ale obecně nemám ráda poezii v překladu. Podle toho, kdo to přeložil, existuje více českých verzí, které se navzájem v mnohém liší a já když to čtu, tak mi to prostě nepřipadá, jako bych četla Baudelaira. Určitě si to musím přečíst v originále, ovšem nevím, jestli na to bude má znalost francouzštiny stačit.

Ve čtvrtek měl premiéru nový film Larse von Triera, Melancholia. Triera miluju. Ať ho lidi proklínají, jak chtějí, je to génius. Doufám, že ten film co nejdříve uvidím, jsem zvědavá.

5 comments:

  1. Rozum a cit jsem jeste necetla, ale rada bych. :)

    ReplyDelete
  2. Trier je genialny to ano, ale obcas sa tych jeho filmov fakt desim :P

    ReplyDelete
  3. Baudelaira si chcem prečítať! :)
    Ale ten preklad ma tiež dosť odrádza a francúzsky neviem ani Ň :/
    Rozum a cit je fajn :))

    ReplyDelete
  4. nadherne, je aj na mojom zozname!

    ReplyDelete
  5. miluji vzhled tvého blogu.. už jsem ti to psala? :) je tak přirozený a taak uklidňující :)

    ReplyDelete