Jalouse Magazine - Une Fille Comme Les Autres.

Perfektní. Mám záchvaty smíchu. Miluju Jalouse. Miluju Matthewa Frosta.

"We can even see an actual jealous chick, the neighbour, she's all 'fuck that shit, I wanna be her'. Well, dude, it's easy, just buy Jalouse and be like me...or at least be my friend or something, you know."

Winter, let the spring come!

Pihy vymalované alpským sluncem mi už dávno zmizely, nyní se brodím a topím ve sněhu. Budu opakovat všemi omílané, ale už chci jaro. Vážně mocmocMOC.

V nepříjemných časech si vždy stavím malé záchytné body, na které se můžu těšit. Mírně mě znepokojuje, že mé záchytné body do následujících měsíců jsou z větší části materiální, ale lepší než nic.

• Těším se na film My Week with Marilyn, který má premiéru příští čtvrtek. Myslím si, že nikoho lepšího, než Michelle Williams do role Marilyn vybrat nemohli, hodí se na to perfektně.

• Těším se, až se začne prodávat nová L'Eau de Chloé. Chloé je pro mě zkrátka srdcovka, miluju všechny její vůně a kolekce oblečení, i když se přiznám, že nová kreativní ředitelka Clare Waight Keller mě zatím moc neuchvátila. Nechci ji ale hned zavrhovat, uvidíme, co nám předvede v nadcházejících sezonách. Nicméně, teaser na kampaň nové vůně jsem zhlédla již nesčetněkrát, pokaždé óchám, když v časopise nalistuji stránku s Camille Rowe-Pourcheresse touto vůní provoněnou a zkrátka...nemůžu se dočkat!

• Těším se na nová alba Grimes, Memoryhouse a Bowerbirds.

• Těším se na jarní kolekci Marni at H&M. Předešlou kolekci Versace pro H&M jsem jen tiše ignorovala, Versace prostě není vůbec můj styl, ale když jsem se dozvěděla o spolupráci s Marni, skákala jsem nadšením. Těším se na všechny ty puntíky, kolečka, proužky...!

A na co se těšíte vy?

Mimochodem, naprosto zbožňuju jarní kosmetickou kolekci Chanel. Zaprvé, všechny tyhle tři laky, ani neumím říct, který se mi z nich líbí nejvíc. Zadruhé, korálová rtěnka. Zatřetí, broskvové a růžové stíny. Ach, jaro bude tak sladké.

Z hlubin mých podpostelových prostor jsem šťastnou rukou vytáhla holubičku, kterou jsem myslela, že jsem ztratila. Ukořistěna v Londýně za libru padesát. Welcome back.

La dame aux camélias.

Pointless zápisky z uplynulého týdne.

V úterý mě skolila pseudonemoc, a tak jsem celý den jen ležela, četla Lolitu, pila čaj Løv, jedla bílý jogurt s rybízovou marmeládou (nejlepší kombinace!), pozorovala, jak se chladné zimní slunce pohybuje po obloze a měla se fajn.

Ve středu jsem zregenerovaná vyrazila za kulturními zážitky do divadla na balet - Dámu s kaméliemi.
Už snad nikdy nepůjdu do divadla v zimě, dorazila jsem tam v těch šatech (a kabátu, samozřejmě) jako kostka ledu, a to jsem šla jen z nedalekého parkoviště. Navíc jsem sebou několikrát málem švihla do sněhu, když jsem klouzala v lodičkách po zledovatělém chodníku. Nevermore. Divím se, že se díky tomu z pseudonemoci nestala reálná.
Nicméně ten balet samotný byl úžasný. Miluju balet, popravdě je mi celkem jedno, jaký příběh to zrovna je, jen mě baví se dívat na ty jejich skoky a piruety (ale třeba na Labutím jezeře konkrétně si dost ujíždím). K tomu hrál orchestr hudbu od Giuseppe Verdiho, ach.
Naplnění tímto zážitkem jsem si zkazila snahou se naučit matematiku v průběhu jízdy nočním vlakem zpátky domů. Má snaha se stejně minula účinkem, akorát hrozilo, že u toho usnu, tak jsem učení (prázdného zírání na podivné čmárance v mém sešitě) zanechala a smířila se s tím, že nejspíš toto pololetí začnu krásnou kulatou pětečkou.

Graphite a otevřená hvězdokupa M45.
Doufala jsem, že v obchodech ještě budou mít laky z podzimní kolekce, protože Graphite se mi hrozně líbil. Vypadá jako kosmický prach :D. Aaaaa, miluju ho, možná ještě víc než Péridot :D.

Slyšela jsem od pár známých stížnosti, že nikdy nemůžou sehnat v naší městské knihovně Lolitu - mám ji totiž pořád já :D. Když mi skončí výpujční doba a nejde už dál prodloužit, jdu ji naoko vrátit a půjčím si ji znovu. Ani nevím, proč jsem na té knížce tak závislá. Měla už bych si pořídit vlastní, ale to nebude ono, nebude to jako tohle staré vydání. Miluju vůni starých knih, polité stránky čajem, slepené lepící páskou.

Chutná úžasně!

J'ai froid.

Pořád ještě venku přežívám v podzimním kabátě, protože jsem nesehnala nic teplejšího, co by se mi líbilo, tak vážně doufám, že tahle zima už brzo skončí. Po pár minutách v tom mrazu vždycky kontroluju, jestli už mi náhodou neupadly uši. Jen Monki rukavice hřejí tak, jak mají.

Úlovky z Francie.

Bonbóny, sice to jsou takové ty tvrdé lamače zubů, ale chutnají úžasně! :D Borůvka, vlčí mák a fialka.

Marmeláda z černého rybízu, ach. Lituju, že jsem si nekoupila ještě tu pampeliškovou..

Vznáším se teď na vlnách hypnotického hlasu Lany Del Rey a jejího nového CD. Popravdě bych vůbec nečekala, že se mi budou Lana a její písničky líbit, ale už jsem se na nich stihla stát docela závislá..

Alchymistu jsem ještě nečetla, tak jsem zvědavá.

Jalouse a Numéro jsou úplně skvělé časopisy!