Ágætis byrjun.

V uplynulých dvou týdnech jsem měla vážné obavy, že se stávám jedním z těch fanatických šprtů, protože jsem nedělala prakticky nic jiného než jsem se učila. Jenže popravdě jsem většinu toho "učícího" času strávila jen zíráním do sešitu, protože jsem se prostě neuměla soustředit. Ale z toho zírání aspoň nemám tak velké výčitky, snaha byla. Asi největším důvodem všech mých nedávných stresů ohledně školy je zájezd do Francie, kam můžu jet jen pod podmínkou, že na pololetí dosáhnu požadovaného stupně známek. Lyžování absolutně zbožňuju a Alpy jsou jedna z věcí, na které se celý rok těším, a tak bych prostě nemohla dopustit, že bych tam nejela. Jenže s ohledem na pondělní čtvrtletku z matematiky, zkoušení z fyziky, etc. už docela ztrácím naděje.

Vím, že článek opět zaměřený na školu vás fakt nezajímá, ale nic jiného, o čem bych mohla psát mě ani nenapadá. Vymytý mozek. Bod absolutního vyčerpání.

Z uplynulých pár dní jsem si odnesla nový poznatek, že energy drinky mi energie moc nedodají, zato kombinace brusinkových bebe (<333) a čerstvě vymačkaných pomerančů ano. Btw, napadlo mě pokusit se ručně vymačkat i granátové jablko, ale drasticky to odneslo mé tričko i část kuchyně, takže znovu už se o to rozhodně pokoušet nebudu :D.