Wednesday, June 29, 2011

39°58′54″N 22°38′35″E

Vržena zpátky ze země olympských bohů do trpké reality.

Úmorný článek popisující povětšinou nezajímavosti, u kterých jsem cítila potřebu je někomu sdělit.

V prvé řadě - jsem naprosto fascinována řečtinou. Je to tak nádherný jazyk a to písmo...jakoby s nádechem tajemna dávných věků. Zmocnila se mě touha se naučit řecky. V písmenech se už docela orientuji, ale to mi je zatím celkem k ničemu, když pak stejně nevím, co to slovo znamená, že. Měla bych se do toho ale pustit hned, když mám ještě dostatek odhodlání, ať to pak nedopadne jako třeba s finštinou nebo hebrejštinou, se kterými jsem sekla jakmile mi to začalo lézt na mozek...

No a teď k přímo k dovolené v Nei Pori, aneb Νέοι Πόροι. Bylo to prostě nádherné. 
Byla jsem na výletě v Olympském pohoří. Celý život jsem si myslela, že Olymp je hora. Tam mi řeckým průvodcem bylo řečeno, že není, že je to název celého pohoří. Vnitřně jsem se začala vypořádávat s tím, že jsem celý život žila takto mystifikována, když vtom jsem v nějakém průvodci narazila opět na známá slova "bájná hora Olymp". Tak asi když je to bájné, tak je to hora a normálně je to pohoří nebo já nevím. Nebudu o tom dále polemizovat, kdyžtak mi to někdo vyjasněte. Tak či tak, co jsem chtěla vlatně říct bylo to, že jsem původně měla v úmyslu na horu Olymp vylézt, když už jedu na tu Olympskou riviéru. Miluju hory, tisíckrát víc než moře. Ale to, že žádná taková hora není mi to značně zkomplikovalo, takže jsem přesedlala na myšlenku, že vylezu na Μύτικας, což je nejvyšší vrchol (pohoří i celkově Řecka). Jenže nastaly další komplikace, ta největší byla asi ta, že tam nikdo ze známých nechtěl jít se mnou, protože nahoře byl sníh (má 2917 m) a protože z nejvýše položeného místa až kam se dalo dojet autem to bylo pěšky nahoru 6 hodin a oni se na to prý "necítili". A sama jsem se tam samozřejmě vydat nemohla, takže můj plán padl. Achjo. Nicméně, abych se vrátila zase na začátek, byla jsem na takovém pidivýletě, klidně a spořádaně jsme šli po ošklivé betonové cestičce, která narušovala tu nádheru, asi 2 kilometry, s průvodcem v čele. Ne dle mých představ, ale lepší než nic, že. Potom jsme navštívili nádhernou vesničku Παλαιός Παντελεήμονας aneb Palaios Panteleimonas aneb Starý Panteleimonas. To bylo teprve něco. Z nevysvětlitelných důvodů se mi chtělo až brečet, jak to bylo překrásné. Jako z pohádky. Jestli si někdy budu pořizovat letní "sídlo", tak to bude právě tam. Koupím si jednu z těch malých kamenných chaloupek, na zahrádce budu pěstovat moruše a budu na vrcholu blaha.

Skoro každý den jsem si na večeři dopřávala nějaký druh mořského živočicha. Povětšinou to byly ryby, ale to jsem nikdy nemohla vědět dopředu, protože jsem jídelnímu lístku nerozuměla, takže jsem si akorát zapamatovala, jak se řeknou řecky "ryby", někam do oblasti pod tímto nadpisem v lístku jsem zabodla prst a pak už jen čekala, co mi přinesou. Nestalo se mi, že by mi to nechutnalo. Poslední den přede mě postavili talíř s narůžovělými chapadly. Je pravda, že tohle by mi asi chutnalo víc, kdybych to jedla poslepu, ale i tak to bylo výtečné.

Jsem z těch lidí, kteří se skoro neopálí, ať chtějí jak chtějí (štěstí, že já nechci), a tak jsem vypadala trochu podivně mezi všemi těmi lidmi s kůží barvy bronzu a ještě když se vezme v úvahu fakt, že jsem na sobě měla asi milion štípanců od komárů, vypadala jsem spíše jako s příznaky nějaké vážné nemoci..

Fotky z letadla. Ach, miluju si takhle létat nad mraky a proplouvat jimi...










Fotka z malého náměstíčka Palaios Panteleimonas. Ta fotka je dost hrozná, ale alespoň pro představu... Větve toho stromu zakrývaly celý ten prostor jako obrovský baldachýn a mezi listy prostupovalo sluníčko...bylo to nádherné, jako ve snu




Meteora





6 comments:

  1. ach, to muselo být nádherné..krásné fotky:)
    taky parřím mezi ty lidi..pravé bělochy;) je to fajn, až na to jak jsem věčně spálená:D

    ReplyDelete
  2. Krásné fotky! A sdílím tvé nadšení pro řečtinu. Pro mě je to nejvíc sexy jazyk na světě! Učila jsem se řecky (zatraceně těžká gramatika), ale od té doby, co tam nežiju, jsem všechno úspěšně zapomněla :( Ale ráda si ji připomenu řeckou hudbou, která je pro mě magická :)

    ReplyDelete
  3. Zvláštní, také jsem jednou toužila naučit se řecky... teď jsi mi to připomněla a zase mi to začne vrtat hlavou :)

    ReplyDelete
  4. závidím ti, muselo to tam být nádherné =)

    ReplyDelete