Tuesday, December 11, 2012

Too tired to exist.

Už nemůžu. Jsem unavená, ale nemůžu usnout, popřípadě usínám v naprosto nevhodných chvílích. Ale to vlastně není nic nového..
V sobotu jsem dělala CAE a mám z toho úplně nejhorší pocit. Vůbec jsem se na to nepřipravovala, ale toho ani moc nelituju, spíš jsem to kazila tím, že jsem se co pár vteřin dívala, kolik mi zbývá v jednotlivých částech času a pak jsem zmatkovala a nedokázala se na nic soustředit.. A taky jim tam pořád selhávala technika, když jsem dělala Writing, začal se mi sám od sebe vypínat počítač, věky jim trvalo, než to spravili a smazalo mi to asi 70 slov z toho, co jsem napsala a pak jsem vůbec nestíhala. Výsledky se máme dozvědět až 21.12., ale třeba se naplní některá z proroctví a já se nakonec nedozvím vůbec nic, achjo :D.

Pro vylepšení nálady jsem si včera zašla do kina na Annu Kareninu. Očekávala jsem, že to bude naprosto dokonalé (protože Joe Wright + Keira + Aaron + Tolstoj = dokonalost :D) a má očekávání se potvrdila. Bylo to překrásné a strhující. Plakala jsem :D. Musíte na to určitě taky zajít, ještě předtím, než půjdete na Hobita!

Jedna z výhod toho, že nespím - můžu fotit překrásné východy slunce! :D


Životní motto :D.


Nějak jsem poslední dobou našla zalíbení v kýči. Čím třpytivější a barevnější, tím lepší!

 

 

 

Thursday, November 29, 2012

Himalayan blue.

Moje první krémy od Crabtree & Evelyn, zamilovala jsem se do nich! Rychle se vstřebávají, příjemně voní a opravdu dlouho udržují ruce hydratované.
Himalayan Blue jsem si koupila hlavně kvůli toho, že prostě zbožňuju Himaláje - podívat se tam, chodit na túry, spát v čajových domečcích etc. - to je můj největší životní sen. Hlavně bych chtěla jet do Nepálu a do Bhútánu.. Ale k samotnému krému :D - nádherně voní, cítím tam hlavně čaj a champacu. Tak si můžu aspoň představovat, že ležím na nějaké louce pod vrcholky Himalájí a vdechuju všechny ty úžasné vůně..

 

Gardeners Hand Therapy je nejen pro prací namáhané ruce zahradníků, určitě se bude hodit i na ty namáhané zimou :). Voní svěže po bylinkách.

 

Poslali mi i vzorek vůně Wisteria, která voní po vistárii popínající se po domech anglického venkova...je hodně květinová, ale jdou tam cítit třeba i hrušky.

 

 

 

Hrozně ráda si prohlížím fotky kosmetiky :D. A těch je v Elle Extra opravdu hodně, a pěkně zblízka, tak jestli máte podobnou úchylku, prohlédněte si ji i vy :D.

Thursday, November 22, 2012

Morning mist.

Žiju. Víceméně. Ve středu jsem opět truchlila, protože to byl den zrušeného koncertu Grimes. Počasí jakoby se mnou souznělo a zahalilo nás do smutečního závoje mlhy. Ale mně se to moc líbilo, večer záře pouličních lamp jemně rozptýlená v mlžném oparu...bylo to magické. Pro utěšení pouslouchám nové cd magických Crystal Castles a zahaluji se do magického šátku Monki. A dnes bylo navíc krásně magické datum, 22.11. 2012.

Všechny věci z Monki.

 

Ty kalhoty naprosto miluju, původně jsem si myslela, že jsou riflové (protože jsem si nepřečetla, z čeho vlastně jsou :D), ale když mi přišly, zjistila jsem, že jsou jemně sametové. Ach. A jsou až do pasu, což je taky super, nesnáším bederní kalhoty, které ve většině obchodů převažují.


Ponožky se vzorem rozdrcených lízátek! :D "If you crushed a handful of lollies and walked around on the sweet dust, you may get something similar… except stickier."


Ten šátek je přenádherný...je na něm skalnatá krajina s obzorem, všechno zahaleno do jemné mlhy a jakoby osvíceno polární září


Nejlepší rukavice! :D



Ty dvě plisované sukně ke mně dorazily trošku pomačkané a já nevím, jak je mám narovnat aniž bych tím narovnala to plisé. Nevíte?





Monki objednávky posílá vždy v naprosto bezkonkurenčních krabicích, tentokrát to byl kufr!



Vnitřek kufru pro dobrodruhy :3



Na obálce Monki časopisu tentokrát byli velmi osobití The Echo Vamper. Jsou boží, poslechněte si Lover.





Three of the pictures are taken from monki.com.

Wednesday, October 31, 2012

Deliciously weird and magical.

Abych vůbec dokázala přežít a pohybovat se kupředu, potřebuji ve svém životě síť světlých bodů. Hvězd, které mihotavě světélkují v temnotách všedních dnů. Jsou to povznášející události nebo zdánlivé maličkosti, které doslova určují smysl mého života. Mou nejbližší hvězdou teď byl koncert Grimes. Dnes jsem se ale dozvěděla, že Grimes své nadcházející koncerty ze zdravotních důvodů ruší a má hvězda vzplanula jako supernova.

Tento článek nechť se stane přáním brzkého uzdravení Grimes a deklarací mého smutku. Achjo :D.



 



 

 

 

 

 

Grimes radí, co je v této situaci dobré udělat.



I do not take any credit for these pictures. All via grimes-claireboucher.tumblr.com.

Saturday, October 27, 2012

Gloomy sky above me.

Na podzim mám vždycky chuť se okamžitě sebrat a odjet do Londýna. Teda do Londýna mám chuť odjet a nikdy se nevrátit v podstatě pořád, ale na podzim obzvlášť. Protože když pomyslím na Londýn, představím si šeď, ale v dobrém slova smyslu, mám šeď ráda. Šedivé budovy, šedivá obloha. V kontrastu s nádherně zbarvenými stromy v parcích. Hmm, sednout si takhle do Regent's Parku a pozorovat veverky (a sexy londýňany). Škoda, že tam teď můžu odplout maximálně v myšlenkách...

 

 
To aby mi alespoň nehty evokovaly Londýn..

 

Kus londýnského chodníku, šedivé nehty a nejlepší pití na světě!


Mapa Londýna, kterou můžu mít neustále při sobě.. A po břiše mi teče Temže, ha!

 

 

 

A štítek dokonce skrývá seznam ingrediencí na zcela jistě delikátní cake :3

 

 
 
Get the London look s rtěnkou od Kate. Dlouho jsem chtěla oranžovou rtěnku a tento odstín 12 vypadal v obchodě úplně oranžově, ale ve skutečnosti je to jen trošku naoranžovělá červená. Nicméně vypadá fakt super a jsem překvapená, jak dlouho vydrží.

 

Mňam londýnské čaje, ten jasmínový je nejlepší!

 

Monday, October 15, 2012

Time's gone wibbly.

Vzhledem k tomu, že chodím do semináře, ve kterém se zabýváme time managementem, měla bych teď více či méně úspěšně postupovat nahoru směrem ke trůnu vládkyně času. Ale já jsem místo toho zakopla a skutálela se po schodech ještě níž, než odkud jsem vycházela, když jsem do toho semináře chodit začala. Všechny ty metody organizace mi vymývají mozek a já nejsem schopna si čas zorganizovat ani pomocí diáře, osobního organizéru, 168 hodinového plánu, time matrixu, GTD, POSEC, ALPEN, TDL nebo Pareto analysis. A taky když dorazím každý večer domů, jsem tak vyřízená, hlavně psychicky, že už nejsem schopna udělat nic produktivního.

Ještě navíc jsem začala chodit do autoškoly a hrozně tam trpím. Třicítka mi připadá jako nadzvuková rychlost, čtyřicítka jako nadsvětelná, silnice mi připadá moc úzká a na konci hodiny mě vždycky bolí ruce od toho, jak křečovitě svírám volant. A taky mě naprosto rozčiluje spojka. Momentálně mi připadá, že v životě nebudu schopna normální uvolněné jízdy. Hm, chce to trpělivost, já vím..

Ty knoflíčky!

 

 

Protože geometrie vypadá líp na krku než na tabuli!

 

Morčecími gumami je mi líto gumovat :D.

 

Anoanoano, Grimes! Hrozně mě štve, že jsem si poslední dobou musela nechat ujít několik koncertů mých nejoblíbenějších skupin jen proto, že jsem na ně neměla s kým jít. Třeba v září Soap & Skin v Brně, Sigur Rós v Krakově, Bon Iver v srpnu ve Vídni. Ale řekla jsem si, že Grimes si prostě nenechám ujít, ani kdybych na ni měla jet sama!

 

Ty korálky při nošení hrozně šimrají :D.

 

Poprvé jsem si na zkoušku koupila časopis Eva a musím říct, že "hriešne dobrá" mi teda vůbec nepřipadá. U hodně článků mě přešla chuť je číst už po přečtení titulku.