Honeysuckle.

Skvělý pocit, že už mám konečně za sebou podání všech přihlášek na vysoké školy, to nervování nad nepřehledností jejich stránek, psaní motivačních dopisů a bůhvíčeho ještě vážně nepřispívalo k mé snaze o řízení se heslem "keep calm". Je pravdou, že David Allen by se za mě jakožto za čtenářku své knihy Getting Things Done zcela jistě bezmezně styděl, protože jsem všechny přihlášky samozřejmě odesílala až poslední den uzávěrky, ale tak přece bych si neodepřela pravidelnou dávku adrenalinu. Konečné skóre: čtyři přihlášky do Dánska ku dvěma přihláškám do Česka. Doufám, že vyjde nějaká z prvních možností a já se konečně budu stěhovat na sever, do země úsměvů a míru (alespoň tak to tvrdí tento plakát od Henryho Thelandera z pozdních čtyřicátých let...ale snad každý, kdo Dánsko navštívil potvrdí, že pravda je to stále...minimálně s těmi úsměvy).

Snad každým rokem více pochybuji o objektivnosti Oscarů, já samozřejmě nejsem žádný profesionální filmový kritik, a tak je zcela přirozené, že se mé názory od názorů kritiků Akademie filmového umění a věd liší, ale u těch letošních Oscarů jsem měla hned několik momentů, kdy jsem prostě nechápala, jak se něco takového mohlo přihodit. Až teď v pátek jsem viděla Silver Linings Playbook s Jennifer Lawrence, která za tento film vyhrála Oscara a byla jsem z toho mírně rozpačitá. Jennifer to zahrála dobře, hodně dobře, ale přece jen bych tu sošku dala raději Quvenzhané Wallis nebo Emmanuele Riva za jejich naprosto bezkonkurenční výkony. Nevím, proč tady o tom vlastně píšu, pouštím se na tenký led tvořený subjektivními názory... Ale nejvíc mě na tom všem štve, že Leonardo DiCaprio nedostal ještě Oscara nikdy. Nepochopitelné, ale tady je výčet možných důvodů. A taky, jak řekl filmový historik Rob Weiner, "Hitchcock never won one for Best Director either, and he's the greatest director in history. How do you explain that?"

Dnes odjíždím lyžovat do rakouských Alp, těším se, až budu cestou poslouchat uklidňující hudbu Jamese Blakea a SOHN a u toho jíst mrkev, kterou už jsem si připravila :D. Yea, keep calm and eat more vegetables. Ale samozřejmě se nejvíc těším na lyžování!
Tak se tady zatím mějte hezky a užívejte si poslední vzdechy loučící se zimy!

Vyzkoušela jsem Steam Cream, hydratační veganský krém na obličej, tělo i ruce, vyrobený z přírodních ingrediencí v Anglii. Prý by měl být pro všechny typy pleti, ale já se svou spíše mastnější pletí cítím, že to pro mě asi není to pravé ořechové. Je takový hodně výživný, teď v zimě jsem s ním spokojená, ale v létě bych ho určitě nepoužívala. Takže pokud máte sušší pleť, bude přesně pro vás :). Jsou v něm extrakty z květů pomerančovníku, ovsa, mandlový, jojobový a levandulový olej a kakaové máslo, ale celý voní hlavně po levanduli. Krémy Steam Cream jsou v hliníkových plechovkách, kvůli jejich snaze o snadnou recyklaci. Všechny plechovky jsou potištěné různými vzory v limitovaných edicích, které se často mění, takže pořád nacházíte nějaké nové. Dá se koupit třeba na stránkách Topshopu nebo Asosu.

Mám ráda kárované košile. Bohužel ty moje nejspíš stihla nějaká kletba, protože jednu s mnoha vzpomínkami, který byla mnohem starší než jsem já sama, jsem někde ztratila, další mi jednoho léta málem uhořela a tak podobně...tak mám teď jinou. Na zážitky zatím jen čeká.

Ideální mini vlhčené voňavé ubrousky na cesty! Miluju vůni tutti frutti, připomíná mi dětství, kdy jsem nejedla jinou zmrzlinu než s touto příchutí :D.

Ke svým Monki ponožkám se vzorem rozdrcených lízátek jsem v H&M sehnala i tričko, jak dokonalá dvojice!

Agátiny vraždy na odreagování při chladných alpských večerech. Aneb jak řekl Alfred Hitchcock, "I think everyone enjoys a nice murder, provided he is not the victim."

Skvělá voňavá cestovní sada od Cath Kidston se sprchovými gely a tělovými mléky s vůní zimolezu, zvonku a plané růže.

Prism.

Dneska byl hrozně fajn den. Začalo to už ránem, kdy jsem se bez budíku vzbudila přesně v 6:30, což se mi snad ještě v životě nestalo, a tak jsem chvilku zírala na tento časový údaj a očekávala, že se začnou dít nějaké divné věci, protože jsem myslela, že jsem ve snu. Ale nebyla jsem, a tak jsem si pustila nejlepší kick-ass song (→) a vyrazila vstříc novému dnu. Pusťte si Who Did That To You ze soundtracku Django Unchained. A na ten film se rozhodně taky podívejte. Nebo raději...jen vy silnější povahy. Pokud vám nevadí tarantinovské krvavé divadlo.

Odpoledne jsem byla v divadle na Listování Lukáše Hejlíka, tentokrát představovali knihu Gottland od polského reportéra Mariusze Szczygieła, ve které vypráví o ikonách nedávné české historie. Bylo to velmi dobré a přiznávám, že velkou roli v tom hrál i fakt, že tam prostě byl Lukáš Hejlík :D (i když bez svých sexy brýlí, škoda :D).

Jo a dnes je National Absinthe Day, tak to oslavte! :D Absinth je snad jediný alkohol, který mi chutná, jinak celkově moc alkohol nepiju. Aneb absinth - když už, tak už! :D Pokud si na pití netroufáte, můžete vyzkoušet novou absinthovou řadu z Body Shopu, která úžasně hydratuje!

Takový přívěsek jsem věky sháněla, až teď jsem na něj náhodou narazila v Housu a byl tam zlevněný na 29 Kč! :D Myslela jsem, že padnu. Štěstím. Vypadá jako prisma pro disperzi světla..

 

Po dlouhých letech jsem vyměnila svůj prehistorický dumbphone za smartphone a teď docela nechápu, jak jsem bez toho mohla žít, je to pro mě momentálně nejoblíbenější věc, co vlastním (což mě možná trochu děsí). Nemohla jsem mít jiný než Samsung Galaxy SIII, protože už ten název Galaxy (→ vesmír = má nekonečná láska :D)...kromě skvělého názvu je ale taky samozřejmě skvělý po technické stránce! Mé pohyblivé pozadí, které simuluje průlet vesmírem, se stalo novým prostředkem mé prokrastinace, je úžasné to sledovat :D.

 

Dvojprsten s blanokřídlým, vypadá to docela jako pilořitka veliká :D

 

V rámci inovace mé technické výbavy jsem dostala Kindle Paperwhite 3G, nejnovější Kindle, který jako první disponuje podsvícením. Má taky větší kontrast a mnohem větší hustotu bodů na palec než předchozí verze. Podle toho, jak rychle čtete, vám spočítá, za jak dlouho knihu dočtete. A model 3G poskytuje zdarma 3G připojení, ovšem pouze na Wikipedii a Amazon. Jinak se můžete připojit přes wi-fi. Původně jsem o čtečce vůbec neuvažovala, přitahovaly mě spíše tablety, ale je pravda, že pokud to chcete používat hlavně na čtení, tak se tomu tablet nevyrovná, čtečka je pro oči mnohem příjemnější a neunavuje je.

Přestože mě čtení na Kindlu velmi baví, stejně věřím, že tištěným knihám se nic nevyrovná a rozhodně se jich nevzdám. I pledge to read the printed word!

 

Úžasný odstín 253, je takový sněhurkovský :). Hodně sytě barví, ale moc dlouho na rtech nevydrží.

 

Když mi přišly tyto náušnice z Topshopu, zprvu mě trochu vyděsily, protože podle fotky na jejich stránkách rozhodně nevypadaly tak velké a navíc jsem nečekala, že budou 3D, ale teď se mi hrozně líbí, protože dokáží zachránit každý nudný outfit!

Shangri-la.

Více než měsíční pauza nebyla zapříčiněna mou účastí ve vesmírném výzkumném programu nebo nečem podobně vznešeném, byla jsem prostě jen lazybones. Ale žádnou takovou pauzu teď už nemám v plánu, I pinky swear.

Byla jsem mezitím na dvou úžasných výstavách, na výstavě Šangri-la a Božské hře s obrazy od Jana Zrzavého. Šangri-la byla expozicí komplexně představující himalájské země Nepál, Bhútán, Indii a Tibet. Název výstavy odkazuje ke smyšlenému údolí Šangri-la, ráji na zemi pod vrcholky Himalájů, kde nikdo nikdy nezestárne. Byla jsem z toho nesmírně nadšená, protože, jak už jsem tady jednou zmiňovala, naprosto zbožňuju Himaláje a ze zemí zvláště Nepál a Bhútán. Byly tam postavené buddhistické stúpy a jiné stavby, himalájské vrcholky, nomádský stan, bohatě zdobený tibetský nábytek a spousta dalších věcí, u stropu byly zavěšené praporky lungta a to všechno za zvuku mantry Óm mani padme húm. Na focení tam bohužel bylo docela špatné světlo, a tak mám jen dvě fotky.
Výstava Jana Zrzavého byla krásně snová, běžte se taky zasnít až do desátého března, kdy probíhá v ostravském Domě umění :).

Tibetské náušnice a inspirační citát Davida Livingstona (ten sice nemá s Himalájemi nic společného, protože cestoval po Africe, má to souvislost jen s tím, že výstavu Šangri-la pořádá cestovní kancelář Livingstone).

Hinduistický bůh Ganéša.

Velká věc, vlasy už mám po mém neuváženém zákroku ustřižené celé asi o půl metru (ok, jen o čtvrt), takhle krátké jsem je měla naposledy asi někdy na prvním stupni základky :D. Představovala jsem si, že takto ostříhané vlasy budu nosit s velkým objemem jako filmové hvězdy padésátých let, ale nic takového stvořit samozřejmě neumím, neumím udělat s vlasy absolutně nic, nejradši bych žádné neměla, abych pořád nemusela řešit, co s nima mám udělat. Jako to nemyslím doslova, ale chápete mě, ne :D.

Trička z The Orphan's Arms, miluju je. Jsou ručně tištěné, což těm potiskům dodává takovou vintage esenci.

!! Vševyjadřující heslo

 

"Hand wash in virgin tears." ;)

 

Vyjádření mé lásky k Oscarovi ♥

 

 

 

Jezevci a jeleni.

Koncem minulého roku jsem už předčasně dostala krásný vánoční dárek. Byl mi opět zablokován internet. Milé. Už to ale nějak neřeším. Chyběly mi kvůli tomu nějaké úkoly do školy, něco jsem se nemohla naučit, ale couž. Revolta totiž někdy nemá vůbec cenu.

Za uplynulý zhruba měsíc jsem konečně zakončila autoškolu, CAE mi taky vyšlo, škola vyšla o něco méně hladce - díky tomu, že raději ležím v posteli než chodím do školy jsem měla být přezkoušena ze ZSV a francouzštiny, ale všechno dopadlo dobře a já mám o zážitek víc! A přestože jsem se toto pololetí nejvíce flákala a nejméně učila mi vychází mé nejlepší gymplácké vysvědčení ever. Další důkaz, že všechno příjde, až když už o to nejméně stojím.

Teď jsem znechucena z pana jezevce, jemuž na nějakou dobu bude patřit náš stát... Na poslední chvíli jsem ještě běžela dnes k volbám, do volební místnosti jsem dorazila za tři minuty dvě a Miloše vyhodila do koše. Myslela jsem, že třeba něco změním. Ale už průběh sčítání nevypadal dobře a když bylo vše sečteno, má roční sestra trefně vyřkla své nejfrekventovanější slovo "ještě". Ale bohužel, to bylo všechno, konec, prohra. Udělalo se mi nevolno a naprosto spontánně jsem popadla nůžky, u kterých jsem byla dříve již několikrát upozorněna, že se s nimi smí stříhat jen papír, a šla jsem si ustřihnout vlasy. Ani nevím vlastně proč, možná tichý protest, nevyžádaná oběť. V jednu vteřinu mi to přišlo jako dobrý nápad. Ale za pár dalších vteřin, svírajíc v rukou dobrých patnáct centimetrů svého ustřiženého kožního derivátu (v některých místech až dvacet šest), už mi to jako dobrý nápad nepřišlo. Můj jakž takž ucházející účes se změnil v naprostou ohavnost. Chvilku mi trvalo, než jsem si uvědomila, co jsem to vlastně udělala a rozhodla jsem se to jít rozdýchat procházkou na čerstvém vzduchu. Procházela jsem kolem velké LED obrazovky, na níž byl jelen, který se rozhlížel po lese. "Jé, jelen!", hned se mi o něco zlepšila nálada. Ale vzápětí jelena vystřídala slova: "Čerstvá zvěřina na váš stůl!".
Nechci již více žít na této planetě.

 Pár věcí, které mi v poslední době aspoň udělaly radost.

Další přírůstek Joyce a první Virginia.

 

Nejkrásnější!

 

 

 

Mýdlo na pověšení od Emmy Cook pro Topshop. Emma vždycky navrhuje tak snové věci!

 

Králík u sebe měl i partymasku :D.

 

 

Miluju cokoliv z hrušek!

Too tired to exist.

Už nemůžu. Jsem unavená, ale nemůžu usnout, popřípadě usínám v naprosto nevhodných chvílích. Ale to vlastně není nic nového..
V sobotu jsem dělala CAE a mám z toho úplně nejhorší pocit. Vůbec jsem se na to nepřipravovala, ale toho ani moc nelituju, spíš jsem to kazila tím, že jsem se co pár vteřin dívala, kolik mi zbývá v jednotlivých částech času a pak jsem zmatkovala a nedokázala se na nic soustředit.. A taky jim tam pořád selhávala technika, když jsem dělala Writing, začal se mi sám od sebe vypínat počítač, věky jim trvalo, než to spravili a smazalo mi to asi 70 slov z toho, co jsem napsala a pak jsem vůbec nestíhala. Výsledky se máme dozvědět až 21.12., ale třeba se naplní některá z proroctví a já se nakonec nedozvím vůbec nic, achjo :D.

Pro vylepšení nálady jsem si včera zašla do kina na Annu Kareninu. Očekávala jsem, že to bude naprosto dokonalé (protože Joe Wright + Keira + Aaron + Tolstoj = dokonalost :D) a má očekávání se potvrdila. Bylo to překrásné a strhující. Plakala jsem :D. Musíte na to určitě taky zajít, ještě předtím, než půjdete na Hobita!

Jedna z výhod toho, že nespím - můžu fotit překrásné východy slunce! :D

Životní motto :D.

Nějak jsem poslední dobou našla zalíbení v kýči. Čím třpytivější a barevnější, tím lepší!